Odkázat můžete ledacos. Někomu svou oblíbenou knihu nebo třeba starost o domácího mazlíčka

Pane doktore, těch změn je ale ještě mnohem víc. Kde se to vůbec lidé mohou dozvědět?

Nový občanský zákoník má 3 500 paragrafů, zatímco ten původní jich měl asi tři stovky. Není   tedy   možné,   aby   laik   věděl   úplně o  všech   novinkách,  které  přináší.  Bylo  by proto   dobré,   pokud   potřebujete   nějakou konkrétní  radu,  obrátit  se  na  bezplatnou občanskou    poradnu    nebo   s   případným problémem zajít za advokátem. Zaregistroval jsem, že v novinách, rozhlase i na internetu se také objevuje řada informací o změnách.

Pokud vím, mění se mnoho věcí i v sousedských vztazích.

Ano,  to  máte  pravdu.  Například  když  vám větve  stromů  ze  sousedovy  zahrady  stínily vaše záhony a člověk byl proti tomu prakticky bezmocný,   dnes   už   ty   přesahující   větve můžete sami odstranit. Ale pozor, zákon jasně říká, že to musíte provést šetrně a ve vhodné vegetační  době.   Stejné   to  je,  pokud  vám třeba kořeny sousedova stromu nadzvedávají dlažbu. Když ze stromu zase spadne jablíčko nebo švestky na vaši stranu, klidně se do nich můžete zakousnout. A opět pozor, nesmíte je svévolně trhat. Spadané listí ale na všem pozemku  nebude  uklízet  soused,  i  když  je všechno třeba z jeho dubu.

Časté bývají i sousedské spory o cestě k domu nebo chatě přes cizí pozemek.

Pokud   jde   o   cestu   takzvaně   nezbytnou a vy se jinak ke svému domu nedostanete, protože  pozemek  není  spojen  s  veřejnou cestou,  můžete  nyní  od  souseda  chtít,  aby vám  to  umožnil.  Jestliže  se  zdráhá,  musí nezbytnou  cestu  zřídit  soud,  který  zároveň vymezí rozsah. Za to mu ovšem náleží úplata a odčinění újmy, jež mu vznikla.

Upravuje nový občanský zákoník nějak i dědictví?

Jistě. Umožňuje i řadu postupů, které dosud možné nebyly. Například zavádí určení náhradního dědice, dědickou smlouvu nebo institut odkazu. Rozšiřuje rovněž okruh dědiců na  celkem  šest  skupin.  Zákonnými dědici se tak mohou stát  i  praprarodiče, sestřenice nebo bratranci a také švagři či švagrové. Smyslem změny je to, aby ten majetek  zůstal v rodině, i  když poněkud širší. Filosofie je jasná: nemělo by docházet k přechodu na stát,  jak  se mnohdy stávalo, když tomu člověku z nejrůznějších důvodů chyběla blízká rodina. Ze závěti můžeme třeba ale vyloučit manžela nebo děti, které na nás jaksi  pozapomněly a pamatují si jen, kdy bereme důchod. Nesmí se ovšem jednat o děti nezletilé, ty mají ze zákona určen díl, který z dědictví musí dostat.

Co je to vůbec institut odkazu v praxi?

Máte   třeba   kamarádku, která je velkou čtenářkou a obdivuje vaši rozsáhlou knihovnu. Tu jí tedy můžete odkázat. Nebo je možné odkázat část úspor někomu, kdo slíbil, že se postará o vašeho pejska. Možností je mnoho.

Je prý rovněž možné teď vymáhat finanční odškodnění,  když mi někdo zničí nebo zcizí věc, která mi byla obzvlášť cenná.

Jestliže budou splněny zákonné předpoklady, u   každé   škody   lze   nemajetkovou   újmu vymáhat. Stejně tak se bude nově posuzovat nemožnost   společenského  uplatnění.  Paní se například starala o zahradu, ale po úraze, který jí někdo způsobil, už to dělat nemůže. To vše ale bude posuzovat soud.

Dříve se  také stávalo, že někdy rodina z nejrůznějších důvodů usilovala o to, aby byl nemocný senior zbaven  způsobilosti k  právním úkonům. I tady se  objevily změny?

Teď bude možné takzvaně omezit svéprávnost pouze na tři roky a rozsah bude posuzovat znalec. Rovněž teď vznikla povinnost zahájit soudní řízení přezkumu dřívějších rozhodnutí. Jen u českobudějovického okresního soudu jde asi o čtyři stovky případů, v celé republice jde   o   tisíce   lidí.   Očekávám   proto,   že   to bude  administrativně  pro  soudy  poměrně problematické, ale zvládnout se to musí. Za velmi důležité považuji, že se omezí možnost, aby docházelo ke zneužívání tohoto institutu nejen ve vztahu k seniorům, ale také k lidem dlouhodobě nemocným, kteří jsou v různých léčebnách.

Děkuji za rozhovor.                 

Mirka Nezvalová