„Seniorům doporučuji, aby nepodepisovali nic, co si nepřečtou a čemu nerozumí.“

Pane magistře, kdy a proč jste se rozhodl studovat práva?

Popravdě jsem nikdy nepatřil mezi ty, kteří měli od malička sen o své budoucnosti. Chtěl jsem studovat na nějaké vysoké škole a v posledním ročníku Sportovního gymnázia v Pardubicích jsem zvažoval pedagogickou fakultu, fakultu tělesné výchovy a sportu a právě práva. Když jsem ale zjistil, že s některými sportovními disciplínami bych měl velký problém, práva na mě tak nějak zbyla.

Od března zajišťujete jako dobrovolník bezplatnou právní poradu Senior Pointu ve Vysokém Mýtě. S jakými dotazy se na Vás senioři nejčastěji obrací?

Dotazy jsou velmi různorodé, ale ne nečekané. Lidé se ptají na řešení dluhů, na to, jak mají nejlépe darovat majetek dětem, jak vypořádat dědictví nebo spoluvlastnictví, které historicky nabyli, co dělat, pokud podlehli „skvělé“ nabídce podomních a telefonických obchodníků. Bohužel jde i o případy, kdy je třeba doporučit klientům návštěvu policie. Jde prostě o věci, které seniory obvykle tíží.

Kdy by podle Vás měl občan rozhodně vyhledat pomoc právníka?

S právem je to jako se zdravím. Kdo o své zdraví pečuje, je na tom lépe než ten, kdo ho zanedbává. Tedy rozhodně doporučuji všechny podstatné právní záležitosti řešit včas, ideálně preventivně, pokud to jde. Bohužel se ve své právní praxi velmi často setkávám s tím, že lidé řeší právní problémy ve chvíli, kdy jim již není pomoci, nebo je pomoc velmi komplikovaná a tedy i drahá a méně efektivní. V právu platí jedna základní zásada „Práva náležejí bdělým“, lidé bohužel často bdělí nejsou. Rozumím tomu, že právní služba je finančně náročná, ale pro sociálně slabé již dnes existují různé programy, v rámci kterých lze získat alespoň základní bezplatnou právní radu. Ostatně každý advokát by měl v duchu etických pravidel advokátní komory základní krátkou bezplatnou poradu poskytnout. Ve většině případů tak má dnes každý možnost zjistit, zda v určité situaci problém má, nebo nikoliv, zda je třeba jeho situaci nějak řešit, nebo ne.

Jsou specifické právní problémy, které se týkají seniorů nebo handicapovaných?

Domnívám se, že každá věková, sociální či jiná skupina má své specifické problémy, senioři tak nejsou výjimkou. Problémy seniorů bych rozdělil asi na dva základní okruhy: problémy v rodině a mimo rodinu. V prvém případě jsou to otázky nakládání s jejich majetkem ve prospěch svých potomků, ochrany jejich majetku před rodinnými příslušníky, otázky týkající se soužití s potomky, zejména zletilými, a bohužel také problematika domácího násilí.

Vně rodiny se senioři setkávají často s tím, že podléhají tlaku různých obchodníků a jiných osob, které se pohybují často na hraně zákona a připravují seniory o peníze.

Jsou to také otázky týkající se sociálního zabezpečení a dalších „úředních záležitostí“, které musí senioři také řešit. U handicapovaných osob jde o to, jak jsou postiženy. Mnohdy jim jejich handicap nebrání běžnému životu a pak řeší zcela běžné životní situace jako každý jiný. Každopádně lze říci, že jde o ohrožené skupiny obyvatel a jako takové zaslouží větší pozornost.

Je nějaká pomůcka, pravidlo, jak se můžeme orientovat v dnešní právní problematice?

To je velký problém nejen pro seniory. V našem právním řádu platí zásada „Neznalost práva neomlouvá“. Nelze se tak vymlouvat na to, že jsem neznal nějaký právní předpis. Právních předpisů je mnoho a nikdo je nezná všechny. Nicméně základní právní předpisy často (ne bez výjimky) odpovídají běžným zásadám slušnosti a morálky ve společnosti, tedy pokud se člověk chová slušně a morálně, pravděpodobně nejedná v rozporu se zákonem. Pokud by senior řešil konkrétní problém, doporučuji zajít pro informaci na konkrétní úřad, jehož agendy se problém týká. Státní správu máme nejen od toho, aby spravovala veřejné záležitosti, ale také proto, aby nám v nesnázích pomohla. Emancipovaní senioři mohou také využít internet a přes nějaký vyhledávač se pokusit odpovědi najít tam. Platí totiž, že mám-li nějaký problém, velmi pravděpodobně ho již někdo řešil. Samozřejmě lze vždy vyhledat pomoc profesionála, advokáta, to ale již něco stojí.

Před svatbou jsem uzavřela předsvatební smlouvu. Když se o uzavírání předsvatebních smluv bavím se svými přáteli, setkávám se s různými reakcemi. Co Vy na to?

Když se manželé rozhodnou uzavřít sňatek, asi většinou na rozvod nemyslí. Pro někoho tak může být tzv. předsvatební smlouva zcela nelogickým ujednáním. Z praktického hlediska však nevidím na předsvatební smlouvě nic špatného, pokud se tak manželé dohodnou. V případě rozvodu manželství, který je v dnešní době velmi častým vyústěním rodinných krizí, může taková smlouva velmi přispět k hladšímu průběhu rozvodu, a to jak po stránce finanční, časové, zejména však i psychické. Ostatně mnoho párů dnes z různých důvodů, mezi které patří samozřejmě i důvody majetkové, sňatek ani neuzavírá. Je také třeba mít na mysli, že tzv. předsvatební smlouva je smlouvou o zúžení budoucího rozsahu společného jmění manželů a ten lze zúžit v různém rozsahu, a to i za trvání manželství.

Dnes je trend neuzavírat manželství. Jaká jsou pozitiva a negativa tohoto trendu?

Byť jsem sám ženatý, rozhodně si nedovolím komplexně hodnotit výhody a nevýhody tohoto institutu. Po právní stránce má uzavření manželství své důsledky, které mohou být často velmi podstatné. Tak kupříkladu nevzniká majetkové společenství (SJM), tedy partneři nabývají buď do výlučného vlastnictví, nebo do podílového spoluvlastnictví. Uzavření manželství má vliv nejen na vypořádání majetku v případě rozvodu, ale i na dědění, postižení majetku v exekuci, řešení insolvence, na dispozice s majetkem a další právní situace. Důsledky uzavření nebo naopak neuzavření manželství se však neprojevují pouze v majetkové sféře, ale také v mnoha jiných životních situacích. Partnerovi kupříkladu nesvědčí domněnka otcovství. Výčet všech důsledků uzavření manželství by byl dlouhý, asi by bylo zajímavé zadat do nějakého právního vyhledávače slovo „manžel“.

Senioři svým dětem často věnují nemovitost za svého života. Je to případ, kdy by měli vyhledat právní pomoc před uzavřením darovací smlouvy?

Při darování nemovitosti nebo obecněji nakládání s jakoukoliv hodnotnější věcí doporučuji vyhledat odbornou právní pomoc. Sepsat darovací smlouvu sice může s nějakým volně dostupným vzorem i neprávník, ale každé právní jednání může mít v konkrétních situacích různé důsledky. Vždy je pak výrazně levnější prevence, než řešení problémů, které navíc již často nemusí existovat. Např. při darování nemovitosti, kterou senior sám užívá, je důležité, aby si senior do budoucna zajistil užívací právo, myslet je také třeba na to, jaký vliv má darování za života pro ostatní budoucí dědice.

Lidé se většinou na právníka obracejí, až když nastane problém. Jako právník se chováte profesionálně. Ale i právník je „jen“ člověk. Jaké případy jsou pro Vás nejsložitější?

Osobně jsem nikdy neměl rád věci týkající se dětí, opatrovnická řízení. Mnohdy šlo i pro mne o psychicky stresující situace, kdy si rodiče vypořádávali své neshody prostřednictvím dětí. Složité je také klientům vysvětlovat, proč soud rozhodl v rozporu s jejich zájmy, když jsou oni v právu. I právník je jen člověk a ne každý dokáže řešení problémů klientů brát pouze jako práci a při odchodu z kanceláře na ně nemyslet. To je i můj případ. Profesně nemám rád, když klient přijde s letitou kauzou a v taškách nese rozsáhlé šanony spisů. Samozřejmě i takovým klientům pomůžeme, jen je velmi časově náročné a pro klienta tedy i nákladné prostudovat celý spis.

Tématem tohoto čísla je „Nejsme bezbranní“. Máte radu, aby to platilo obecně?

Je těžké dát nějakou univerzální radu. Konkrétně seniorům doporučuji, aby nepodepisovali nic, co si nepřečtou a čemu nerozumí. Když už chtějí nějakému hodnému pánovi, dealerovi čehokoliv, vyhovět, popovídat si s ním a nechat si vysvětlit ty úžasné výhody toho či onoho produktu, doporučuji mít na paměti základní zásadu: „Co mohu podepsat dnes, mohu i zítra.“ Žádná super nabídka, která platí jen teď hned, není skvělá, naopak bývá často velmi nevýhodná. Pokud už z různých důvodů senior neodolá a podepíše, je důležité, aby se nestyděl, někomu se svěřil a věc neprodleně řešil. Právní řád dnes zakotvuje poměrně širokou ochranu spotřebitele, ale často jde o čas. Senioři se samozřejmě dostávají i do jiných obtížných životních situací. Obecná rada by tak mohla znít asi takto: „Seniore, v klidu si vše přečti a pak teprve podepiš. Nestyď se, a co nejdříve vyhledej radu, vyhledej pomoc, když cítíš, že máš problém.

Vaše práce je velmi náročná, jak relaxujete, co Vám dělá radost, na co se těšíte?

Ve volném čase si čistím hlavu sportem - nyní chodím hlavně plavat, jezdím na kole - nějakou drobnou prací, teď např. dělám nový plot, samozřejmě ne celý, k montáži potřebuji zručnějšího pomocníka. Manželka by mi možná oponovala, ale těším se vždy i na rodinu, jen toho času je někdy méně, než by si rodina zasloužila. Ve volném čase se věnuji i komunální politice, jsem u nás ve Vysokém Mýtě zastupitelem.

Děkuji za rozhovor.

Jana Grillová