„Je důležité umět pohladit i slovem,“ říká v rozhovoru Ing. Jan Pech, vedoucí střediska Ledax v Třeboni

O jaké služby mají klienti největší zájem?

Největší zájem je o běžný úklid domácnosti, nákupy, osobní hygienu, doprovod a dopravu k lékaři. Vysoká poptávka je po dovozu obědů, často klientům pomáháme s přípravou, ohříváním a podáváním jídla.

Kdo většinou žádá o péči?

V osmdesáti pěti procentech žádají o službu přímo klienti, v ostatních případech rodina. Pokud volá klient, tak mi většinou předá kontakt na děti, abych jim poslal žádost o službu e-mailem. Často také zájemce o službu přijde osobně do naší kanceláře, kde vše probereme, vyplníme žádost a další potřebné dokumenty.  Pokud potvrdí, že mají o službu zájem, jedu na sociální šetření a potom většinou již připravuji smlouvu.

Auta s logem Ledax jsou hodně vidět.

Ano, a musím říct, že si paní pečovatelky svých vozů hledí. Každý pátek před odpolední péčí auta kompletně čistíme. Vozíme  klienty k lékaři nebo na nákup, chceme, aby se v našich autech cítili nejen bezpečně, ale i příjemně.

Vozíte klienty i za nákupy?

Klienti z Třeboně si chtějí nákup často dělat sami. Sice to trvá déle, ale pro klienta to má mnohem větší přínos, dostane se mezi lidi a očima si zboží přímo vybírá.

Co je na Vaší práci nejtěžší?

Především v době dovolených býváme v omezeném počtu. Snažím se, aby paní pečovatelky měly dovolenou čtrnáct dní v kuse, aby si odpočinuly. Bývá to těžké skloubit, pokud někdo onemocní. Někdy je těžké, když vidíte nemohoucího klienta na lůžku. Snažíme se pomoct, většinou zařizujeme pronájem zdravotnických pomůcek, především postelí, chodítek nebo toaletních židlí.

Co Vás na Vaší práci nejvíc baví?

Jsem akční, baví mě řešit věci operativně.

Jste flexibilní?

Nehledím na hodiny, když je potřeba, jdu i o víkendu. Například se stalo, že paní pečovatelka měla nehodu, bylo nutné ji také zastoupit. Řeším všechno, neplánuji dopředu, samozřejmě služby, dovolené ano, ale věci řeším většinou za pochodu. Vždycky se mi to v životě i v práci vyplatilo.

Co Vám dělá radost?

Těší mě, že mi moje práce dává smysl. Je hezké, když klient - babička nebo dědeček - poděkují, anebo se usmějí. Myslím si, že je důležité umět pohladit i slovem. A úsměv je ta největší odměna. V naší práci se přirozeně setkáváme i s úmrtími. I přesto, že jde vždy o smutnou událost, je velice milé, když nám rodiny za naše služby přijdou poděkovat. Myslím si, že to je záslužná práce. Má smysl dělat lidem ve vyšším stáří radost. Někteří klienti se těší na pečovatelku, na to popovídání s ní.

V Třeboni máte stabilní tým, že ano?

Máme šest stálých pečovatelek, služebně nejstarší paní pečovatelka u nás pracuje od roku 2009, tedy patnáct let, od začátku působení Ledaxu v Třeboni. Tři paní pečovatelky nám vypomáhají na dohodu. Klobouk dolů před paní, které bude příští rok sedmdesát. Máme také jednu studentku, jednu paní, která chodí víkendy, kdy se provádí především ranní hygiena a rozvoz obědů. 

Jak dlouho pracujete v Ledaxu?

Šest let.

Ovlivnilo Vás při výběru druhé kariéry, že Vaše dcera pracuje v sociální sféře?

Určitě ano. Rozhodoval jsem se mezi školstvím a sociálními službami. Jakákoliv pomoc seniorům nebo lidem se zdravotním postižením je záslužná, dává obrovský smysl. Rád vidím, když pečovatelka veze seniory třeba na zmrzlinu. Dnes je doba, kdy se o to stará i stát. Není to ještě úplně vyšperkované, ale je velký pokrok v pohledu společnosti. Nikdo z nás nemládne a nedej Bože, když se potom stane nějaké neštěstí.

Máte za sebou hodně zajímavou kariéru v jiném oboru. Překvapilo Vás něco v sociálních službách?

V minulém zaměstnání jsem měl tendenci lidi napravovat. V sociálních službách lidem pomáháme. Práce sociálních pracovníků, především pečovatelek, je opravdu velice záslužná. Vlastně před nimi smekám, zvlášť v letních vedrech je to dost velká dřina. Měl jsem dvě paní pečovatelky nemocné, tak jsem sám rozvážel obědy a tu zátěž si vyzkoušel.